Caritas CARES report: Výzkum mezi odborníky zjistil, že chudoba je v Česku dědičná

13. února 2018

Caritas CARES report: Výzkum mezi odborníky zjistil, že chudoba je v Česku dědičná

Dluhy v Česku mají mají i děti. Ilustrační snímek Jakub Žák

Během odborné konference s podtitulkem Sociální situace v České republice pohledem Charity byla 13. února v Evropském domě v Praze představena zpráva Caritas CARES report 2017. Zpráva vznikla na základě šetření v síti Charity Česká republika a popisuje sociální situaci mladých lidí na našem území. Do projektu se zapojily charity ze 17 evropských zemí.

Výzkum mezi odborníky v oblasti sociální práce mj. ukázal, že lidé pocházející z problematického prostředí čelí tzv. kumulativním znevýhodněním, z nichž nejčastější jsou zadluženost a bezdomovectví. Tedy že chudoba je v České republice dědičná. Charita proto na základě podrobného vyhodnocení přichází s šesti návrhy, co dělat.

„Nikdo nemůže za to, do jakého prostředí se narodil, i proto pomáháme všem bez rozdílu. Součástí charitního díla je ale i boj za spravedlivější systém, který lidem na okraji umožní začlenění do společnosti, aby mohli žít plnohodnotný život. Jsem hrdý, že své zkušenosti z praxe dokážeme v expertní rovině přetavit do praktických doporučení,“ říká Lukáš Curylo, ředitel Charity Česká republika.

zleva: Jorge Nuño Mayer a Lukáš Curylo

„Výzkum Caritas CARES v případě České republiky ukázal, že mezigenerační přenos chudoby má jasnou příčinu: řada mladých lidí nezná jiný způsob života ani pozitivní vzory a neumí sama svou situaci zlepšit. Toto zjištění je podstatné pro pochopení okolností vzniku chudoby a umožní i lépe nastavit mechanismy v České republice. Celý projekt Caritas CARES má za cíl zjistit příčiny chudoby mladých lidí v Evropě a její podoby, což nám umožní účinněji s ní bojovat,“ dodal Jorge Nuño Mayer, generální sekretář Caritas Europa.

Mezi zvlášť znevýhodněné skupiny patří podle zprávy Caritas CARES mladé matky samoživitelky, lidé odcházející ze zařízení ústavní péče (ti postrádají základní sociální návyky), osoby ze sociálně vyloučených lokalit, drogově závislí a lidé se zdravotním postižením. Za hlavní problémy pak byly označeny následující překážky sociální nebo legislativní: problematické rodinné zázemí a chybějící návyky, zadlužování nezletilých z příčin, které nemohou ovlivnit, špatně nastavený systém sociálních dávek, nedostupnost bydlení, obtížná vymahatelnost placení výživného na děti a byznys s dluhy a exekucemi, kvůli němuž se i mladí lidé rychle dostávají do dluhových pastí.

Mezi hlavní příčiny, které mladé lidi drží prakticky v trvalé chudobě, patří problematické rodinné zázemí. Není neobvyklé, že dluhy mají už děti, za které rodiče například neplatí poplatky za komunální odpad, pošlou je na autobus bez peněz na jízdenku, nezaplatí jejich pokutu nebo si na jejich jméno pořídí účet u mobilního operátora a nehradí vyúčtování.

Palčivým problémem mladých v České republice je navíc dostupnost bydlení. Pro mladé lidi přitom neexistuje dostatečná záchranná síť pro prevenci bezdomovectví. Mnohým hrozí pád do extrémní chudoby, život na ulici nebo v dočasných ubytovacích zařízeních. To vede ke špatnému fyzickému i psychickému zdraví a mnohdy i k drogové závislosti.

Překážky pro pořízení si komerčního bydlení představují výše kauce, výše nájmu a diskriminace na trhu s bydlením (například Romové nebo rodiče samoživitelé). Často jedinou cestou jsou azylové domy, ubytovny a jiné formy substandardního bydlení.

Matky samoživitelky obtížně nacházejí práci, která by šla skloubit s péčí o děti, místa ve školkách jsou nedostupná nebo drahá a k tomu v mnoha případech matky nedostávají výživné na děti od bývalého partnera.

Šest navržených opatření

Motivovat mladé lidi pracovat i přes zadlužení: když se zvýší ochrana příjmů při zadlužení, bude člověk dluhy splácet, ale souběžně mu zůstane víc peněz, než kdyby žil jen z dávek. Dalšími opatřeními jsou zpřístupnění institutu oddlužení vyššímu počtu lidí, ochrana před neúměrným zadlužením, změny v exekučním řádu a další série opatření, kterou jsme zpracovali do samostatného materiálu nazvaného Odstraňme dluhové pasti! Na duben 2018 připravujeme jeho prezentaci v Senátu.
Schválení zákona o sociálním bydlení – prosazujeme zajištění dostupného bydlení pro všechny.
Ochrana dětí před zadlužením – není spravedlivé, aby dítě splácelo dluhy, za které nemůže.
Institut společně posuzovaných osob (užívaný při výpočtu dávek hmotné nouze) – existuje možnost z něj člověka vyjmout, ale není příliš používaná. Chceme prosadit její častější využívání ve vztahu k příjmu potomků.
Rozvoj sociálního podnikání – chceme podpořit vznik pracovních míst, která by se dala skloubit s péčí o děti, a vytváření pracovních návyků mladých, kteří zatím nepracovali.
Zavedení zálohovaného výživného a souběžně dalších opatření, která podpoří řádné vyplácení výživného na děti, např. zvýšení dostupnosti mediačních služeb při rozchodu rodičů a poradenství s cílem co nejklidnějšího řešení rozchodu a následného řešení situace.

Z konference Caritas CARES

Výsledná zpráva za loňský rok vznikla ve spolupráci s Caritas Europa. Celá série zpráv se pak stala podkladem ke společné evropské zprávě, která bude představena v březnu 2018. Českou zprávu připravily ve spolupráci s Peterem Verhaeghem z Caritas Europa analytičky Iva Kuchyňková a Martina Veverková. Obě na konferenci zprávu a její metodiku představily.

Zleva: Martina Veverková a Iva Kuchyňková

O příčinách vzniku „dětských dluhů“ na konferenci hovořila advokátka Alena Vlachová, zakladatelka projektu „Děti bez dluhů“. Nejčastěji jde o pokuty v MHD, neuhrazené poplatky za odpad či zdravotní pojištění anebo za služby u mobilních operátorů, kde rodič uzavře tarifní smlouvu na jméno dítěte. Na vině jsou zejména rodiče (ve funkčních rodinách dětské dluhy nevznikají), platná legislativa, vysoké odměny exekutorů a advokátů - a selhání soudů. Podle občanského zákoníku totiž dítě „musí poslouchat své rodiče“ a nemůže být tedy být právně odpovědné za to, že mu rodiče nepořídili jízdenku.

O svých zkušenostech s praktickou podporou domácností matek samoživitelek hovořila Romana Titová z Farní charity Litomyšl, předsedkyně celorepublikového charitního odborného kolegia sociálně-aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi. Maminkám pomáhají zvládat výchovu dětí, učí je hospodařit s domácím rozpočtem i základní dovednosti v domácnosti. Maminky totiž často nemají možnost kde je „odkoukat“. Charita však i s narovnáním vztahů v rodině a při tom využívají tzv. kochemské praxe (mimosoudní konsensus).

Zleva: Alena Vlachová, Romana Titová, Miroslav Hodeček a Antonín Nekvinda

„Nejlepší pomoc je dát mladým lidem možnost, aby si peníze sami vydělali, výdělek ale musí být nějak zajímavý,“ uvedl Miroslav Hodeček, vedoucí středisek sociální integrace Diecézní charita ostravsko-opavská, kde pracují se znevýhodněnými mladými lidmi na trhu práce. „Důležité je v těchto lidech budovat sebeúctu. Cítí se ztraceni, nemají vzdělání, potřebují motivaci,“ říká pan Hodeček.

Několika praktickými postřehy ze sociálního podnikání v komunitě lidí s mentálním postižením přispěl Antonín Nekvinda ze Sdružení Neratov, působícího kolem obnoveného poutního místa ve východočeském pohraničí.

Ondřej Špendlíček, vedoucí domu sociálních služeb Betlém v Chebu a předseda celorepublikového charitního odborného kolegia Poraden, doporučuje klást větší důraz na spolupráci insolvenčních správců s dlužníkem. Zdůraznil význam dluhového poradenství, které je v Charitě poskytováno zdarma a v zájmu klienta a často jde současně i psychickou podporou. Připomněl také systém půjček, určených jen na bydlení, které ve Francii garantuje stát.