Poslání Charity

Patron Charity sv. Vincenc z PaulyCharitativní činnost patří už od počátku církve k její podstatné součásti. Svou činnost se snaží konat pro všechny, protože její poslání je univerzální. Základy čerpá z Kristova příkladu i ze své tradice. Snad nejvýraznější apel lze nalézt v Bibli v Novém Zákoně dvacáté páté kapitole evangelia podle Matouše ve verších 31 až 46.

Neboť jsem měl hlad, a dali jste mi najíst,
měl jsem žízeň, a dali jste mi napít,
byl jsem cizí, a ujali jste se mě,
byl jsem nahý, a oblékli jste mě,
byl jsem nemocen, a navštívili jste mě,
byl jsem ve vězení, a přišli jste ke mně.
(Mt 25, 35-36)

I další příklady podobenství, ze kterých Charita vychází, lze nalézt v Novém Zákoně.

  • Patronem Charity je sv. Vincenc z Pauly, na jeho svátek připadá každoroční Den Charity

O tom, že naším bližním je každý člověk, můžeme číst v podobenství o milosrdném Samaritánovi, který se ujal potřebného, i když patřil ke znepřátelenému národu (Lk 10, 25-37). Tento příběh lze chápat jako osnovu charitní činnosti – nalézt člověka v nouzi, pomoci mu a přispět k tomu, aby byla péče uhrazena.

Křesťané ihned od počátku následovali Kristova příkladu a pomáhali svým trpícím bližním, především nejchudším a nejpotřebnějším. Tato pomoc se nazývá charita, což znamená milosrdná láska (latinsky caritas), a patří k praktickému křesťanskému životu. Svatý Jakub ve svém listě napsal:

… Stejně tak je tomu i s vírou: když se neprojevuje skutky, je sama o sobě mrtvá (Jak 2,17).

Proto charita pomáhá všem, kdo pomoc potřebují bez ohledu na barvu pleti, národnost nebo náboženství. Pomáhá chudým, opuštěným, nemocným, starým, tělesně, mentálně, psychicky či zdravotně postiženým, bezdomovcům, migrantům a uprchlíkům, matkám v tísni, opuštěným a týraným dětem, narkomanům, alkoholikům, prostitutkám, vězňům, utlačovaným menšinám, lidem postiženým katastrofami, válkou a vůbec všem, kteří se ocitnou v jakékoliv nouzi. Přitom základním principem, metodou práce, je vyhledávání jakékoliv nouze a snaha nalézat řešení jejího odstranění, a to doprovázet úctou k člověku a s Boží láskou. Jak nelehké, ale jak krásné poslání!