Migranti a žadatelé o azyl výrazně trpí situací v Řecku
Ekonomická situace v Řecku je již několik let velmi nepříznivá. Vedle téměř třicetiprocentní nezaměstnanosti dospělých je bez práce až šedesát procent mladých lidí. Mnohdy je jediným stabilním příjmem důchod staršího člena domácnosti. Útlumu v této souvislosti musely dojít i státem poskytované sociální služby. Do země navíc neustále proudí uprchlíci utíkající před ohrožením života ve svých domovinách.
Zatímco řecká vláda nemá žádné odpovídající prostředky k řešení otázky desítek tisíc migrantů a žadatelů o azyl, kteří přijíždějí na řecké ostrovy Kos, Lesbos a Chios, tamější Charita bije na poplach kvůli podmínkám, ve kterých musí žít, zatímco čekají na povolení odejít do Athén. Řecko jim nemůže poskytnout vhodné bydlení ani přístup ke zdravotní péči. Lidem nezbývá nic jiného než stavět své provizorní přístřešky v parcích a dalších veřejných prostranstvích. A snít o lepší budoucnosti.
Války, konflikty a pronásledování po celém světě nutí miliony lidí, aby se vydali na cestu s nadějí nalezení lepšího života jinde. Pochází z Eritrei, Iráku, Sýrie, Barmy, Afghánistánu a mnoha dalších míst, kde život znamená pouhé přežívání víc než cokoliv jiného.
Amir (nejde o jeho pravé jméno) je jedním z nich. Je mu 35 let a narodil se v Sýrii. „Musel jsem utéct. Nutili mě vstoupit do armády, ale já nejsem válečník. Nechci bojovat,“ svěřil se s důvodem, který jej přiměl opustit Sýrii. „Ušel jsem přes 1 200 kilometrů. Mířil jsem do Turecka a dále po jeho pobřeží. Tam jsem se připojil ke skupině čtrnácti lidí, s nimiž jsme na malém člunu připluli na tento řecký ostrov.“
Podle poslední Zprávy globálních trendů Úřadu OSN pro uprchlíky (UNHCR Global Trends report) se svět stává svědkem silného nárůstu počtu lidí nucených opustit své domovy. V roce 2013 jich bylo 51,2 milionu, deset let zpět 37,5 milionu. V roce 2014 59,5 milionu. Konkrétně do Řecka za prvních pět měsíců roku 2015 přišlo 42 000 uprchlíků, což je téměř stejný počet jako za celý rok 2014.
Stejně jako Amir zamířilo mnoho uprchlíků právě do Řecka, do ekonomicky zdevastované země, které členové eurozóny nedávno uložili povinnost pokračovat v úsporných opatřeních, a to navzdory výrazným protestům i varováním od mezinárodních organizací včetně Caritas Europa, že cesta úspor nenabízí žádné řešení a jen zhoršuje již tak špatnou situaci.
„Situace je zde velmi špatná. Řekové kvůli vlastním problémům nemají možnost pomáhat ostatním,“ říká Maristella Tsamatropoulou, pracovnice tiskového oddělení Caritas Europa. Dodává přitom: „To platí i pro stát. Neexistují žádné zdroje, ani ekonomické, ani lidské, díky kterým by mohla země nabídnout jakoukoli organizovanou pomoc migrantům a žadatelům o azyl. Migranti i uprchlíci jsou tak ponecháni svému osudu a přijímají pouze skromnou pomoc od občanů nebo nevládních organizací.“
Tasia Christodoulopoulou, náměstkyně ministra pro přistěhovalectví, odhaduje, že do konce roku bude v zemi až 100 000 uprchlíků. Maristella z Caritas Europa sledovala příjezd stovek lidí na ostrov Kos během pár dní. Letos se na něj dostalo již více než 10 000 osob. Na ostrově působí dvě místní nevládní organizace. Jedna z nich se nazývá Solidárnost Kosu (Kos Solidarity) a rozdává denně 400 porcí potravin, které dostává darem od hotelů. Tento druh pomoci je však udržitelný pouze do září, než se v závěru sezóny hotely zavřou.
