Evropské Charity poskytují humanitární pomoc uprchlíkům
Úřad OSN pro uprchlíky (UNHCR) je znepokojen restrikcemi zavedenými v Maďarsku i způsobem jejich uplatňování, který vede k omezené dostupnosti hranic pro uprchlíky. Situace uprchlíků se přitom nadále zhoršuje.
Nové maďarské právní výnosy obsahují odstrašující praktiky, které jsou v rozporu jak s mezinárodním právem, tak s právem Evropské unie týkajícím se žádostí o azyl. UNHCR připomíná, že dle Úmluvy o uprchlících OSN není zločinem překročit hranice a zažádat o azyl. Zatímco probíhají jednání a diskuse o řešení uprchlické krize, Charity všech evropských zemí se snaží její dopady mírnit. V zemích, kam už uprchlíci dorazili, poskytují nejnutnější humanitární pomoc.
Charita Maďarsko
pomáhá uprchlíkům již od roku 2013. V posledních třech měsících jsou její služby zapotřebí několikanásobně více. 7. září se charitní krizový tým přesunul k srbsko-maďarské hranici do Röszke, kde přes 2 000 uprchlíků spalo pod širým nebem v méně než 8° C, a to bez vody, potravin nebo lékařské péče. Charita Maďarsko tam urychleně zřídila nepřetržitou zdravotní pomoc a zajistila spací pytle, matrace, potraviny i pitnou vodu. Diecézní charita Brno poslala v průběhu září na pomoc maďarské Charitě pět svých pracovníků.
Charita Chorvatsko
Do Chorvatska dorazilo v noci ze 17. na 18. září přibližně 11 000 uprchlíků, pročež chorvatská vláda uzavřela hranici se Srbskem. V zemi zkolaboval registrační systém. Ani pohraniční stráži se nepodařilo registrovat všechny uprchlíky vstupující do země. Skupina čtyř až pěti tisíc lidí strávila šest hodin čekáním na vlak poblíž hranic, aby se dostali do přijímacích center. Během této doby neměli přístup k jídlu, pitné vodě ani hygienickým zařízením. Pouze někteří lidé žijící v přilehlé vesnici Tovarnik donesli uprchlíkům ovoce, chléb a marmeládu.
Chorvatsko muselo urychleně zajistit shromažďovací centra. Jedním z nich se stal i pavilon výstaviště v Záhřebu. Nabídl 1 000 ubytovacích míst. Z bývalých kasáren v Beli Manastir rovněž vzniklo provizorní přijímací centrum pro zhruba 1 700 osob. Jiný tábor spolu s centrem pro děti zřídil chorvatský Rudý kříž, který s Charitou Chorvatsko těsně spolupracuje.
Charita Bulharsko
pracuje s 250 migranty na jejich začlenění a učí je bulharštinu. Dobrovolníci přijímají děti i dospělé ve shromažďovacích táborech, poskytují jim konzultace a pomáhají v nalezení práce. Dalších 200 až 300 uprchlíků a migrantů podél hranice Bulharska se Srbskem zásobí balíčky humanitární pomoci.
Charita Slovinsko
připravila 5 000 balíčků a zřídila uprchlické tábory. Sehnali i tlumočníka do arabštiny pro usnadnění komunikace. V současnosti mapují všechny cesty, kterými by se vlna uprchlíků mohla ubírat, aby mohli začít s poskytováním humanitární pomoci hned, jak bude potřeba.
Charita Srbsko
zveřejnila na počátku září výzvu, v které zažádala o pomoc ostatní evropské země. Důvodem se stala nemožnost dále pokrývat potřeby 100 000 uprchlíků a migrantů pobývajících na jejich území. Na výzvu okamžitě reagovala i Charita ČR, která zaslala 10 000 euro (asi 270 000 Kč) ze svého krizového fondu. Díky pomoci z Čech i od ostatních evropských Charit poskytování humanitární pomoci v Srbsku nadále pokračuje. Došlo navíc k rozšíření péče na severu země i podél hranic s Maďarskem. Na jihu, ve městě Vranje, založila Charita Srbsko další ústřednu k zajištění služeb pro uprchlíky v pro oblastech Preševa a Miratovic.
Charity v České republice
Pracovníci a dobrovolníci Diecézní charity Brno a Charity Olomouc ve spolupráci s Charitou Srbsko distribuovali v srbském Horgoši uprchlíkům potravinové balíčky. Charity v Brně, Litoměřicích, Olomouci, Svitavách a dalších městech vyhlásily materiální sbírky. Jak už bylo uvedeno výše, Charita ČR poskytla 10 000 eur ze svého krizového fondu na přímou pomoc v Srbsku.
Má krize řešení?
Otázku si kladou představitelé všech evropských vlád. Úřad OSN pro uprchlíky přednesl v Bruselu svůj návrh tříbodového krizového plánu:
- Okamžité vytvoření zařízení v Řecku, které by přijímalo, registrovalo a prověřovalo příchozí, stejně jako jim poskytovalo pomoc.
- Okamžité započetí přesunu 40 000 uprchlíků z Řecka a stávajících center v Itálii do zemí Evropské unie, které s tím souhlasily. Následovat by měly i další dobrovolně zapojené státy EU.
- Zaslat Srbsku krizovou pomoc na ustavení podobného zařízení na asistenci, registrování a přesídlování lidí do ostatních evropských zemí.
Své priority řešení nabízí i Caritas Europa, která vytyčila následující čtyři body:
- Ustanovit společnou strategii založenou na odpovědnosti, solidaritě a důvěře.
- Otevřít bezpečné a legální cesty do Evropy.
- Zajistit vstřícnou odpověď na krizi zaručující lidskou důstojnost a zdravé životní podmínky.
- Zajistit mír a rozvoj v zemích „na trati“ do Evropy.
